Filip Dvořák

Rychlostní kanoista momentálně závodící spolu s Jaroslavem Radoněm v kategorii C2.

Datum a místo narození: 30. července 1988, Praha
Stav: svobodný, bezdětný
Sourozenci: Mám starší sestru Michaelu, která se dříve také věnovala kanoistice a teď je mojí věrnou fanynkou.
Výška a váha: 190 cm, 89 kg
Znamení zvěrokruhu: lev, drak (čínský)

Počátky sportování: Už od dětství mě ke sportu vedli především rodiče. Vyzkoušel jsem toho docela dost. Chvíli jsem hrál tenis, pak basketbal a dost dlouho také hokej za tým HC Kobra Praha. Za celou kariéru jsem však vsítil jediný gól. Snad mě aspoň trochu omlouvá, že jsem byl obránce.

Rychlostní kanoistika – start kariéry: Když se na to dívám zpětně, tvrdím, že to snad se mnou ani nemohlo dopadnout jinak, než že prostě začnu pádlovat. Ačkoliv mě do tohoto sportu nikdo netlačil, tak to, že táta skončil čtvrtý olympiádě 1980 a děda s babičkou jsou dodnes správci loděnice KVS Praha prostě nějaký ten vliv mělo. I to, že jsem odpoledne místo ve školce trávil v loděnici se na mně podepsalo a tak jednoho dne, ani nevím, kolik mi mohlo být let (prý možná šest), jsem prostě pod dohledem svého dědy, Bedřicha „Pedra“ Dvořáka, začal v KVS jezdit na kajaku. Když jsem trochu povyrostl, tak se mě ujal Zbyněk Nečas, který mě trénoval, i když jsem ve starších žácích přestoupil na kanoi. Na tuto dobu moc rád vzpomínám hlavně proto, že v loděnici byla skvělá parta kluků, kvůli kterým jsem zřejmě u tohoto sportu zůstal. V dorosteneckém věku mě začal trénoval můj táta Libor Dvořák. Prošli jsme spolu juniory, kdy jsem se zúčastnil jak mistrovství Evropy, tak i světa a došli až do mužské kategorii, kde přišel první větší úspěch. Na C2 jsme s Petrem Koudelkou skončili na 3. místě na světovém šampionátu v maratonu v maďarském Györu.

Rychlostní kanoistika – Dukla Praha: Do Dukly jsem přišel v roce 2008 a dostává se mi zde skvělé podpory a zabezpečení. Od začátku se zde utvořila výborná tréninková skupina, která se sice postupem času obměňuje, ale to, že se všichni navzájem podporují, zůstává. Sezonu 2010 jsem prožil na singlkanoi, protože můj háček Jaroslav Radoň, se kterým jsme začali závodit rok předtím, onemocněl a musel vynechat celý rok. Vrátil se a začali jsme pracovat na splnění snu – start na olympijských hrách. Doufali jsme už v Londýn 2012. A ono se to podařilo. Začátek sezony 2011 nám ukázal, že i jako mladí kluci může závodit s ostřílenými Němci, Rumuny či Armény. Formu jsme vyladili na mistrovství světa 2011 v maďarském Szegedu, které bylo první ze dvou možností, jak se kvalifikovat do Londýna. A povedlo se nám to hned na poprvé. To bylo radosti a fotografie, jak se v cíli objímáme, obletěla česká média.

Táta již dříve vymyslel krásný příběh od Londýna k Londýnu, od zlata ke zlatu. Právě v Londýně, na olympiádě v roce 1948 získali Češi zatím jedinou zlatou medaili na trati 1000 metrů na deblkanoi. No a my jsme chtěli na pány Brzáka-Felixe s Kudrnu navázat a pokusit se na tom samém místě dosáhnout stejného úspěchu. Jenže se to až tak nepovedlo. Kvalifikovali jsme se sice do finále, ale v něm jsme skončili pátí. To nás neuspokojilo, chtěli jsme medaili, a proto už myslíme na další Hry, které budou v roce 2016 v brazilském Riu de Janeiru.

Abychom se na ně co nejlépe připravili, rozhodli jsme se, že kromě působení v Dukla Praha vstoupíme ještě do Armády ČR, abychom měli skutečně co nejlepší podmínky. Proto jsme v říjnu a listopadu 2012 absolvovali vojenský přijímač ve Výškově a 28. října složili na Pražském hradu přísahu. Jsme tedy profesionálními vojáky a kanoisty.

V roce 2013 vstupujeme do nového olympijského cyklu, na jehož konci bychom v Riu chtěli vylepšit naše umístění z Londýna.

Sportovní vzory: Kelly Slater (americký surfař), Andreas Dittmer (německý kanoista, olympijský vítěz, věčný soupeř Martina Doktora), Thierry Henry (francouzský fotbalista), Jaromír Jágr.

Koníčky: Hudba, filmy, fotbalové kluby Arsenal Londýn a Bohemians 1905, nohejbal v rekreační formě, horské kolo, běžecké lyžování.
Oblíbené filmy: Pulp Fiction (nebo vlastně cokoliv od Tarantina), Scarface, Kmotr (I., II.), Forrest Gump, Departed, Taxi Driver, Rocky (I., II., III., IV., VI.), Drive.
Oblíbená hudba: Ačkoliv jsem vyrůstal hlavně na punkrocku (Rancid, Dropkick Murphys, The Bones,Misfits, Street Dogs…), dnes se vezu na vlně elektronické hudby a to zejména dubstepu a D’n’B (Magnetic Man, Flux Pavillion, Skrillex, Nero, DJ Fresh, Pendulum, celý label Hospitality Records – Netsky, High Kontrast, Danny Byrd, Nu:Tone). Mezi mé další oblíbené kapely patří The King Blues, nebo The Vaccines.

Oblíbená barva: Fialová.
Oblíbené jídlo: Biftek, nebo cokoliv od maminky.
Oblíbené pití: Zelený čaj, Plzeň 12°.
Šťastné číslo: 13
Osobní motto: Někdy tě posere pták, jindy zase posereš ty jeho (z filmu Big Lebowski).

Studium:
Gymnázium Přípotoční v Praze 10 – maturita.
Metropolitní univerzita v Praze, obor Mezinárodní obchod.

Úspěchy